Takhle se jeden chlapík ráno doma probudí, v hlavě mu bušej permoníci a v hubě jak v polepšovně.
Otevře oko a vidí na nočním stolku dva aspiriny a sklenice vody. Posadí se a vidí na židli vyžehlená košile, kravata, kalhoty a vedle stojí vyblejskaný boty. Nahoře leží cedulka: „Miláčku, snídani máš na stole, jela jsem nakupovat, Miluji Tě!“
Tak se oblékne, jde do kuchyně a na stole slanina s vejci, čerstvě upečené rohlíky a noviny vedle talíře. Jeho syn snídá, tak se ho ptá: „Co se tady, proboha, stalo?“
„Přišel jsi domů ve tři ráno, ožralej na plech a vůbec jsi nevěděl, co děláš. Vyvrátil jsi dveře, rozbil židli, nablil v předsíni a udělal sis monokl o roh stolu.“
„Ale to nedává žádnej smysl, proč mám připravenou snídani a to všechno?“
„Jo tohle?“ rozzáří se syn. „To když tě máma odvlekla do koupelny a snažila se tě svléknout, tak jsi jí řek: Ruce pryč, dámo, já jsem šťastně ženatej.“